Putování vyschlým mořem do Radouně

Ráno na srazu trochu pršelo, což tedy většinu účastníků moc nepotěšilo, ale než jsme se nadáli, sluníčko vysvitlo a svišťům nestačily batůžky na vrstvy, co museli odkládat. Odpoledne už bylo vyloženě horko. Po cestě svišti doprovázeni Horácem a Intošem hráli různé dovednostní hry a hlavně hádali hádanky. Například, jedna velmi zapeklitá. Má to křídla jako moucha, létá to jako moucha, vypadá to jako moucha, je to moucha. Co je to? A ještě mnoho dalších. Za každou správnou odpověď nebo splněný úkol dostali svišti jedno malé vzácné svítící céčko. Protože množství kroků některých malých nožiček neodpovídalo síle a výdrži, byli svišti nablíženi k cíli auty. Na zahradě už byly postavené stany a rovněž pár velkých svišťů. A taky pár úplně malých svišťů. Když se svišti ubytovali, byla večeře, pekli se buřty, sýry, chleby a po pár písničkách se šlo spát. Najednou vůbec nebyli unavení. A ráno v šest už zase vůbec nebyli unavení... Po snídani si svišti zabalili, na řadu přišly další hádanky, mezitím tedy někteří svá těžce získaná céčka poztráceli, jiní, šťastní je nalezli.
Také v neděli svišti museli ukázat, co v nich je a poměřovali své síly při skocích do dálky, přetahování, vytahování dědka Řepy. No a po obědě se svišti naložili do aut, odvezli kousek blíž k vlaku a šli vejletem na vlak, který stihli a dokonce si po cestě i zahráli oblíbenou, některými ne úplně pochopenou, hru na krále a dvořeníny. Kdo se chce podívat na fotky, jsou tady.