A ještě jedna báseň z výletu na Karlštejn

Proč já mám Karlovou královnou být, na Karlštejně žít a korunu mít, v královských zahradách jít a talíře ze zlatamít? A mít orla na zavolanou a proletět se s ním celou vzdálenou krajinou?

Oslavné básně pro Karla IV.

Karel má prstýnek můj, když jsem mu ho dával, očima jsem plakala. Když jsem doma seděla, tak jsem na něj myslela. A pak jsem za ním na koni odjela.

Pracovní schůzka svištího kapitanátu

Koná se 8.4. u Dáši.
Program:

• Možná účast velkých svišťů na táboře
• Táborová hra pro sviště

Piskořův nostalgický výlet na Karlštejn

Svišti byli bezvadný - ušli celou plánovanou trasu, která činila asi 7 kilometrů, vzdálenost to na sviští poměry naprosto bezprecedentní, a to v rekordním čase. Během výletu měli plnit různé úkoly, které byly nějakým způsobem spojeny s manželkami Karla IV. Jedním z nejtěžších úkolů bylo zapamatovat si, jak se ty zatracený manželky vlastně jmenovaly.

Fotky z výletu jsou zde.

A jako bonus - fotky od Matýska.

Program na jaro 2008

Ke stažení zde.

Domlouvání svištího programu na jaro 2008

Tentokrát se koná u Dáši, v úterý 22.1. 2008, 20:00.

Jak neuspět při drakiádě

S časovým odstupem se jeví jako nejjistější způsob jak NEuspět při drakiádě následující: holedbání se minulými úspěchy a blahosklonné poučování. V podstatě všem drak lítal, včetně krabicové konstrukce se kterou dorazil Jakub. Všem, až na Mikuláše s Matyášem. Mikulášovi se asi po třech minutách zamotal provázek (vhodné tloušťky, délky i materiálu) a on chudák bloumal mezi ostatními šťastnými svišti a zamotával se do jejich provázků a stále více zašmodrchával svůj.
Já jsem se zase zoufale snažil dostat Matyášova draka do vzduchu. Drak byl samozřejmě správně postaven dle návodu, ale létat se mu nechtělo. Matyáš trpělivě čekal, přičemž promrzl a naladil se na svou melancholickou náladu, čehož jsem se od začátku obával. Po nesčetných pokusech se mi přece jen podařilo draka dostat do vzduchu a asi 2 a půl minuty se tam udržel. Matyáš držel draka asi celkem 40 vteřin. Mikulášův drak (pokud se dobře pamatuji) nevzlétl vůbec.
Ostatní si myslím celkem užili. Hánin drak se udržel ve vzduchu pouze na kolíku zapíchnutém do země což ukazuje na dokonalou konstrukci a vyvážení. A i ostatní draci létali, včetne těch koupených.
Když už konečně pouštění draků k mé velké úlevě skončilo, odebrali jsme se na okolní louky a hráli veselé hry, z nichž za zmínku stojí zejména hra papoahakapiu a také hledání indiánského zvěda, který se snaží skrýt v prérii, zatím co se ho nepřátelský kmen snaží najít, chytit, přivázat ke kůlu, mučit a posléze skalpovat - zkrátka provést mu všechny ty oblíbené indiánské taškařice.
No a pak jsme si ještě zahráli medvědí proutky (vlastně lístky). No a to by bylo asi tak všechno.

Samozřejmě, fotky jsou již k dispozici.