Jak neuspět při drakiádě

S časovým odstupem se jeví jako nejjistější způsob jak NEuspět při drakiádě následující: holedbání se minulými úspěchy a blahosklonné poučování. V podstatě všem drak lítal, včetně krabicové konstrukce se kterou dorazil Jakub. Všem, až na Mikuláše s Matyášem. Mikulášovi se asi po třech minutách zamotal provázek (vhodné tloušťky, délky i materiálu) a on chudák bloumal mezi ostatními šťastnými svišti a zamotával se do jejich provázků a stále více zašmodrchával svůj.
Já jsem se zase zoufale snažil dostat Matyášova draka do vzduchu. Drak byl samozřejmě správně postaven dle návodu, ale létat se mu nechtělo. Matyáš trpělivě čekal, přičemž promrzl a naladil se na svou melancholickou náladu, čehož jsem se od začátku obával. Po nesčetných pokusech se mi přece jen podařilo draka dostat do vzduchu a asi 2 a půl minuty se tam udržel. Matyáš držel draka asi celkem 40 vteřin. Mikulášův drak (pokud se dobře pamatuji) nevzlétl vůbec.
Ostatní si myslím celkem užili. Hánin drak se udržel ve vzduchu pouze na kolíku zapíchnutém do země což ukazuje na dokonalou konstrukci a vyvážení. A i ostatní draci létali, včetne těch koupených.
Když už konečně pouštění draků k mé velké úlevě skončilo, odebrali jsme se na okolní louky a hráli veselé hry, z nichž za zmínku stojí zejména hra papoahakapiu a také hledání indiánského zvěda, který se snaží skrýt v prérii, zatím co se ho nepřátelský kmen snaží najít, chytit, přivázat ke kůlu, mučit a posléze skalpovat - zkrátka provést mu všechny ty oblíbené indiánské taškařice.
No a pak jsme si ještě zahráli medvědí proutky (vlastně lístky). No a to by bylo asi tak všechno.

Samozřejmě, fotky jsou již k dispozici.