Tak jsem se konečně dostala ke stažení fotek z foťáku, kdo bude chtít, nechť se podívá sem.
Byla krásná první teplá neděle a tomu odpovídalo i množství lidí, které se vydalo do ZOO na procházku. Svišti měli za úkol přijít v masce nějakého zvířete, což jim později umožnilo zahrát si hru, při které se snažili dát se dohromady s jinými svištími zvířátky podle vybraného kritéria. Například udělejte skupinky podle toho, co žerete, jaké a nebo kolik máte nohou, čím jste porostlí a tak podobně až nakonec udělali potravní řetězec, v němž úplně mimo byl slon. Potom si dali opravdickou malou svačinku, což Tondu přimělo k tomu, aby vyndal kus pečeného kuřete. Potom jsme koukali spolu s milionem lidí na krmení tučňáků, ale svišti byli malý a šikovný a tak se nacpali dopředu a všechno viděli. Zjistili jsme, že přesunout tolik svišťů od jednoho výběhu k druhému, bez toho, aby se promíchali s cizími a nadobro ztratili, je nadlidský úkol, tak svišti vybalili uzlovačky, které jsme svázali a vždycky jeden dospělý dostal za úkol držet lano vepředu a druhý vzadu a všichni svišti někde mezi nimi. Nevím jak je to možné, ale ten, který šel vepředu, si vždycky stěžoval, že ačkoli se jde šnečím tempem, je potřeba velmi táhnout.
Protože se stala v zoo jedné staré želvě nehoda a po zoologické zahradě poztrácela svoje malé želvičky, byli svišti požádáni, aby se je snažili najít. Místa výskytu, kde se roztržitá želva pohybovala byly vyznačeny na mapě.
Po cestě jsme občas viděli i nějaká zvířata, trochu jsme svačili a ještě hráli nějaké hry. Místo avizovaného krmení varanů viděli svišti krmení želv a vyslechli si přednášku o pavoucích, kteří do zoo přicestovali omylem s krmením, ale zalíbilo se jim tam a teď mají svoje vlastní terárium. Na konec jsme spěchali na komentované krmení vlků, což bylo jen komentování a žádné krmení, ale paní byla moc milá. Terezce se podařilo upustit masku do výběhu, což oplakala, ale nedalo se vůbec nic dělat. U východu svišti dostali za odměnu, že staré želvě všechny želvičky pochytali, každý jednu malou do opatrování. No a pak jsme se nevešli do jednoho, druhého, třetího autobusu. Nakonec se nám zadařilo a dojeli jsme na nádraží holešovice. A velmi unavení jsme se rozjeli do svých domovů.
Příspěvky
návštěv