úterý 30. září 2008

Ze Zahajováku

V pátek večer svišti našli ve sklepě takovýho pána, který už nejevil známky života, ale měl u sebe jakési obrázky. Sobotní dopoledne trávili svišti mimo jiné tím, že do mapy zakreslovali místa, kde nalezli něco, co přesně odpovídalo danému obrázku.
Odpoledne pluli na lodích po ostrovech a k tomu jim dopomáhal kompas. Pak hráli takovou bezvadnou hru, aby se hodně unavili. Utvořili dvojice a obíhali Kopec, kdo dřív, ale neběželi spolu, nýbrž proti sobě, každý jiným směrem, takže to byl vlastně závod sám proti sobě. S Terezkou závodil jezevec, promiňte Horác, a Terezka za mohutného povzbuzování a doprovodu jezevce porazila. Pak si svišti dali menší zápas v softu, speciálně vyvinutým pro sviští účely, a to včetně pomůcek. Taky se využil sad pro oblíbenou hru na opice.
Večer přijeli hosté na výroční táborák, při něm jim svišti ukázali, jak krasně a nahlas umějí zpívat a také jim předvedli jednu moc povedenou scénku. Pokud jsem to pochopila, byla to nějaká televizní soutěž o ořechy, které nakonec došly a soutěž byla zrušena. Za zmínku rovněž stojí scénka velkých svišťů o želvičce, co měla moc horký nožičky. V devět hodin šli svišti spát, a spali až do rána.
K snídani byl samozřejmě poryč, všichni se na něj těšili. Potom svišti zmizeli a během velmi krátké doby udělali na mnoha místech spousta barikád a bednění a spolu s velkými svišti sváděli nějakou bitvu. Když všechno vzorně uklidili, následovala povinná hra každého zahajováku na krále a dvořeníny.

No a tak nějak jsme se měli. Bylo krásné počasí, takže jsme strávili sluncem, radostí a dětským štěstím prozářený víkend.
Kdybyste si nevšimli, že jsou fotky ze zahajováku dole mezi fotkama, jsou taky tady.

středa 17. září 2008

Program na podzim 2008

Ke stažení zde.

úterý 9. září 2008

Kubův sviští tábor 2008

Kuba vypravuje, máma zapisuje.



Byl jsem na táboře.
Byl tam Lord Snobbington. Někdo mu říkal Sýr, místo Sire, a nebo dokonce Syrečku. Byl to ve skutečnosti Piskoř. Zahradník byl Kolumb. Lorda Snobbingtona někdo ukrad, když měl bejt liščí lov. Místo lovu bylo vyšetřování. Pět dní jsme ho hledali. A Radovan říkal, že si určitě někde pije kafe nebo limonádu a až ho najdeme, že nás určitě nebude ani chtít vidět a bude řikat, jaktože jste mě tak pozdě našli. Měli jsme jít na liščí lov, tak jsme šli. A Lady Snobbingtonová řekla, že po snídani Lord odešel a od tý doby ho už neviděla.
Trvalo pět dní, než se nám ozval.
Byl jsem v družině Černí čmuchalové. Druhý dvě družiny se jmenovaly Zelená dé-ká, jako detektivní kancelář, a ještě tam byli Červení šerloci. Černí čmuchalové vyhráli. Dostali pět set tisíc. Zelení DK dostali šestset a červení šerloci dostali čtyřicet tisíc. Zelenej byl Mikuláš, červenej byl Matýsek a černej jsem byl já.
Teď napíšu něco já. Napíšu, kdo byl v naší družině:

radovan ema petr ema vašek ja čenda

Kormidelníkem byl Radovan a Ema. Jirsová.

Protože další „souvislé“ vypravování se mi za celé prázdniny nepodařilo z Kuby dostat, pokusila jsem se alespoň zaznamenat několik útržkovitých zážitků:


Intoš byl Sherlock Holmes. ... Lord Snobbington byl Piskoř. A měl psa. Doopravdy byl Žábiny a jmenoval se nevim. Nejmenoval se nevim, ale já nevim, jak se jmenoval. ... Byl tam taky komorník Lorda Snobbingtona. To byl Žán. ... Horác byl strážník a byl podezřelej. ... Spáchal to zahradník Kolumb. S tim jsme se nejvíc nasmáli. Je nejlegračnějčí i nejpřísnější a umí nejlepší tresty, třeba kobru nebo ušinakaši. ... Kolumb jedl šišku a pak plival tu šišku a pak po nás házel konev, do který čůral. ... Robert byl porybnej. Taky jsme ho chvíli podezřívali. Taky jsme podezřívali Lady. Jen strážník ne. ... Odlejvali jsme stopy. Byly to stopy Lady. ... Dělali jsme bahenní lázně. Radovan se tam jednou zabořil až po krk. A plavky, co byly na začátku tábora bílý, byly na konci hnědý. ... Nika byla doktorka. Tu jsme vůbec nepodezřívali. ... Vyráběli jsme si trička. Pak jsme na ně dostávali pecky. ... Líbilo se mi tam. Byl to dobrej tábor.

pátek 5. září 2008

Výroční táborák oddílu Šipka

Pozvánku si prosím stáhněte zde.

úterý 15. července 2008

Tábor 2008 - přípravka

Přípravka byla - a byla celkem v pohodě. Zejména díky Šimonovu vozíku. Taktéž jsme od Šimona obdrželi rám na pláty, což umožnilo postavit kamna neobvykle vzdušná a pevná. Nesmím také opomenout zásluhy rodiny Donátových, která doručila vcelku solidní cihly. Takže potud asi přípravka.

Né, vlastně mě ještě napadá, že Šimon postavil skoro sám všechna tři teepee. Pomáhala mu teda Nika. Ale jinak je postavil skoro sám.

Jo a taky se tam ukázali coby pracanti Sebastián s Matyášem Novotným. Ale ti se hlavně věnovali hangáru pro velký sviště.

Hm, koukám, že asi ani nemáme žádnou fotku z přípravky... No tak nic.

Co ještě napsat...

Mám tady ještě jednu zajímavost, ale nevím, jestli ji sem mám psát, abyste potom neřikali, že to vlastně vůbec neni zajímavý...

Takže: taková zajímavost, která by se mohla hodit - když jsme nandavali plachtu na kuchyň, mysleli jsme si, že začouzený místo je od kamen, ale pak jsme přišli na to, že to je od petrolejky. Hodně jsme se tomu povedenému omylu nasmáli...

No ale teď už fakt nevim.

Snad jen , že se přípravky zúčastníl nějakej Martin nebo Maťo nebo tak něco - prostě jako z ničeho nic tam přijel pomoct. Teď ale zase nevim, jestli jsem něco neprokec...

Jo a velká, ale vopravdu velká věc: Venda přivezla takový barevný novodurový trubky, kerejma se do něčeho mlátí a vono to dělá zvuk. Patent spočívá v tom, že ty trubky jsou naladěný a barevný. (Dost mi to připomíná relaxační fólii.) Ony se ty trubky sice využily hlavně potom, ale poprvé jsem je viděl na přípravce, takže když už sem neni co psát, tak to použiju, žejo.

No tak teď už je to ale asi opravdu všechno.

neděle 13. července 2008

Fotky z tábora

Podařilo se nám zpracovat větší část fotek z tábora. Bohužel se nám nepodařilo seřadit je podle data, takže budete muset požádat své ratolesti o konzultaci... Nějaký zápis z tábora snad bude následovat, prozatím si musíte vystačit s fotkami. K náhledu zde: Fotky z tábora

Na táboře nás navštívili i velcí svišti: Fotky velkých svišťů

pondělí 9. června 2008

Neomšelý výlet do Mšena

Protože se mi na Křivoklátsku moc líbí, rozhodli jsme se udělat si se svišti výlet na Kokořín. Kokořínsko je vyhlášená turistická oblast, a to nejen díky velmi fotogenickému hradu Křivoklát, ale taktéž i díky velmi fotogenickým pískovcovým skalám. Když se tyto atrakce spojí s krásným počasím, je tlačenice v autobuse zajištěna. Tudíž jsme se dohodli, že se sice budeme dopravovat autobusem, ale místo k sezení si pojistíme místenkami. Proto byl vydán pokyn, aby se všichni svišti včas prihlásili a potvrdili svou účast, což nakonec nebylo třeba, poněvadž autobus v 8:00 byl zrušen. Do dalšího autobusu jsme se dostali včas, takže všichni seděli (kromě Horáce). Mobilní zásobovací jednotka ve složení Johanka - Orel Piskoř vyrazila auty poté, co vybala batohy se stany, spacáky a podbně. Cesta uběhla bez vážnějších problémů.
Po výstupu z autobusu jsme během pár minut dorazili na turistickou trasu lemovanou malebnými skalkami s vytesanými jeskyněmi, pročež se rozpoutala jedna z mnoha šiškobitev. Byla stanovena přísná pravidla pohybu ve skalách, která ovšem bylo nutno neustále vynucovat fyzickým trestáním.
Za soustavného šiškobitvování jsme dorazili k jeskyni Obraznice (zamýšleným cílem byly Prolézačky) a posléze jsme došli do Bludiště. Procházeli jsme třikrát stejným místem, což vzbudilo v mužstvu nelibost a reptání a bylo třeba zjednat kázeň. Na slova "to tady chodíme furt dokola" a "to vůbec nemělo cenu" bylo použito vlídné domluvy.
Zde se skupina, nazvěme ji pro přehlednost skupinou A, spojila se skupinou B, neboli zásobovací jednotkou. Koordinace byla zajištěna krátkovlnnou vysílačkou po ose Orel - Poštolka.
Odehrála se další šiškobitva.
Načež jsme skrze Náckovu rokli a Močidla dorazili na tábořiště. Zde jsme nalezli baťohy s veškerou výbavou pro táboření. Vše by bylo naprosto bezproblémové, kdyby zrovna při opékání buřtů nezačalo pršet. Takže idylka se změnila v poněkud stresovou situaci, kdy se naprosto mokří a od buřtů naprosto mastní svišti měli uložit. Do toho Anča ješte dostala pigáro do nohy - diplomaticky jsem žihadlo vydával za trn, protože jsem měl nějaký nejasný pocit, že žihadlo by Anču bolelo víc... Já tedy jsem určitě radši, když se píchnu o trn, než když dostanu žihadlo.
No ale na konec jsme je nějak uložili. Já jsem se vydal autem pro vodu načež jsem ve tmě a začínající mlze zabloudil a jezdil asi půl hodiny sem a tam, než jsem trefil tu správnou odbočku. Ještě že už přestalo pršet.

Ráno jsem se probudil v šest, ale ještě do sedmi se mi podařilo předstírat, že je noc. Takže si asi svišti, u kterých jsem spal na předsíňce ve stanu, opravdu mysleli, že je ještě noc a nevylezli. Ale pak už se to nedalo odkládat a musel jsem ven. Nechtělo se mi, ale nakonec se ukázalo, že ty kapky, které bušily do stanu, padaly je ze stromu a vlastně svítí sluníčko. Udělali jsme čaj a chleby se sýrem a pak jsme zabalili. Svišti si našli klacky a zplundrovali pořadnej kus kopřiv okolo tábořiště.
Pak jsme vyrazili na Kokořín. Vylezli jsme na věž a to bylo tak všechno. Z velké Křivoklátské věže je překvapivě mizerný výhled. Takže jsme zase slezli a vydali se na stanoviště zásobovací jednotky, kde jsme si dali sekanou a zahráli si na pašeráky.
Ale pak už bylo na čase vyrazit na nádraží, jelikož nás čekaly ještě minimálně čtyři kilometry.
Cestou na nádraží jsme se stavili i v cukrárně, což všechny sviště samozřejmě potěšilo.
České dráhy byly v Mladé Boleslavi evidentně zaskočeny tím, že by je mohl někdo použít v neděli odpoledne na dopravu do Prahy, takže svišti strávili většinu času v leže či v sedě na podlaze. Ale pranic jim to nevadilo, možná i proto, že někteří z nich (Čenda, Anča, Matýsek) si předtím v motoráku ze Mšena dáchli.

A samozřejmě, zde jsou fotky.